Kupa zážitků

Zážitky, dojmy a informace z cest po Kanadě.

Naše Velikonoce v Kanadě

Nyní v Česku i ve světě řádí koronavirus s názvem COVID-19, tak sedíme doma na zadku a zodpovědně dodržujeme celorepublikovou karanténu. Informace o koronaviru a počtu nakažených se chrlí ze všech stran. Až jde z toho hlava kolem. Proto jsem se rozhodla vrátit o rok zpátky do roku 2019. Vstoupit do svých vzpomínek a přenést vás spolu se mnou do nádherné kanadské přírody. Doufám, že vám čtení pomůže oddechnout si od veškerého stresu, na chvíli ode všeho uniknout a nalézt uvnitř sebe klid.

Velikonoce 2019

Rozhodli jsme se udělat si víkendový výlet z Calgary. Původně jsme měli jet my dva a dva naši kanadští kamarádi. Bohužel ten den ráno jeden kamarád onemocněl, tak jsme vyjeli pouze ve třech. Výlet byl naplánovaný na dva dny od pátku 19. 4. 2019 do soboty. A původní harmonogram připravený před cestou vypadal takto:

Pátek

  • 8:00 odjezd z Calgary z Crowfootu, kde byl sraz s kamarády
  • 9:30 příjezd na parkoviště k Banff Hot Springs
  • 9:35 výšlap na Suphur Mountain
  • 12:00 oběd na vrcholu hory
  • 14:00 Mount Norquay Snow Tubing
  • 16:00 odjezd z Mount Norquay
  • 18:00 koupání v Radium Hot Springs
  • 20:00 večeře v The Old Salzburg Restaurant
  • 21:00 příjezd na ubytování Sunset Motel v Radium Hot Springs

Sobota

  • 8:00 snídaně v Rico’s Radium Family Restaurant 
  • 9:00 odjezd z Radium Hot Springs
  • 10:00 koupání v přírodních Lussier Hot Springs
  • 11:00 odjezd z Lussier Hot Springs
  • 12:00 oběd v Greek grill 
  • 15:00 Johnston Canyon
  • 19:00 Calgary

O hoře Sulphur Mountain

V pátek se nám povedlo harmonogram více méně dodržet, ale v sobotu už ne. V pátek ráno jsme vyjeli do ne zcela pěkného počasí pro výšlap hory. Předpověď se stále měnila, ale doufali jsme, že výšlap stihneme bez deště. V 9:30 jsme dojeli na parkoviště na úpatí hory, nazuli pohorky, teple se oblékli, sbalili bear spreje (pepřák na medvědy), hodili na záda batohy a vyrazili zdolávat horu. 

Hora Sulphur Mountain leží v kanadském národním parku Banff v horách Rocky Mountains. Nachází se poblíž velmi turisticky oblíbeného horského městečka Banff, které lze přirovnat k českému Špindlerovu Mlýnu. Sulphur Mountain dosahuje výšky 2451 m. n. m. Pokud se vydáte nahoru po svých, cesta je dlouhá 5,4 km s převýšením 670 m. 

Mapa s polohou hory Sulphur Mountain

Hora byla v roce 1916 pojmenovaná Sulphur Mountain (Sírová hora), protože z ní vyvěrají horké prameny, ve kterých je obsažena síra a spousta dalších minerálů. Jeden pramen teče do Banff Upper Hot Springs, které leží na úpatí hory, kde se můžete naložit v horké vodě a uvolnit svaly hned po návštěvě hory. Druhý pramen stéká níž do Cave and Basin National Historic Site, což je jeskyně, kde se nachází šneci, kteří žijí pouze na tomto místě z celého světa. Proto se tam v minulosti lidé koupali, ale dnes je to už kvůli vzácným šnekům zakázané. 

Hora Sulphur Mountain z dálky

V roce 1903 byla na vrcholu hory zbudována observatoř. Dneska k ní můžete dojít a prohlédnout si původní rustické vybavení.

Sulphur Mountain a Vermilion Lakes

Na horu se můžete dopravit i gondolou, která vás nahoru vyveze za 8 minut. Ale zaplatíte pěkně mastnou částku ($50 a více podle sezóny a času) za svezení. My jsme si chtěli dát radši výšlap a za ušetřené peníze si nahoře koupit oběd v podobě rautu. Gondolu jsme využili směrem dolů, protože do května bylo svezení dolů zdarma. 

Vzhůru do oblak

Stoupáme po ledové cestě. Respektive okolo v lese už led není, ale na trase zůstává. Nejsme žádní horalové. Zjišťujeme, že nemáme žádnou fyzičku. Můj je to druhý takový výstup v sezóně, ostatních první. Takže se spíš s vyplazeným jazykem suneme nahoru a v zatáčkách si vzájemně házíme čokoládu. Čokoláda a ořechy jsou dost dobrý rychlozdroj energie. Síly totiž rychle dochází. Cestou nám to občas klouže jako po másle či slupce od banánu. 

Cesta na horu Sulphur Mountain

Cestou nahoru na nás začalo postupně mrholit, posléze pršet a po překročení určité nadmořské výšky se déšť změnil dokonce v sníh. Kolem nás se rozpínala mlha. Po cestě jsme potkali jen pár lidí i přes to, že bylo díky Velikonocům volno.

Aby to působilo jako kompletní komická scénka, tak kamarád si obul velmi klouzavé boty. Cesta tedy obsahovala spoustu držkopádů. Kuba kamaráda celou cestu po četných pádech už pak raději jistil zezadu a chytal. V horších úsecích ho nahoru táhl. Kuba vzkazuje, že příště se kamarádům radši překontrolují správné boty ještě před cestou. Jo jo, amatéři vyrazili do kanadských hor! 

Ale hlavně o vzájemné pomoci je kamarádství a partnerství hlavně v horách. Nenechat druhé na holičkách. Nejtěžší úsek ke zdolání byl za druhou polovinou trasy. To jsme se řádně zapotili a lapali po dechu při zastávkách po 50 metrech.

Povedlo se nám Sulphur Mountain vylézt za necelé 2 hodiny. Všichni jsme to nakonec zvládli, úspěšně vylezli a funěli a frkali při tom jako koně. Ale za ten výhled, kde nebylo vidět na vzdálenost 5 metrů kvůli mlze husté jako mléko, to stálo! Jupí! 

Mlhové výhledy

Dobře, hlavní odměnou v tomto případě byl skvělý oběd formou samoobslužného bufetu. Vstup do bufetu stojí $30, a pak si můžete libovolně chodit pro jakékoli jídlo a pití.

Buffet na hoře Sulphur Mountain

Řekli jsme si, že na Sulphur Mountain vylezeme ještě jednou. Abychom nepřišli o úchvatné výhledy, které lze z této hory spatřit. Tentokrát nám výhledy bohužel dopřány nebyly. Avšak dubnová mlhová atmosféra s pár lidmi v okolí působila svým tajemně kouzelným dojmem, který se pro nás i přes mlhový opar stal nezapomenutelným. 

Sulphur Mountain

Nahoře se dá vyjít na terasu, kde jsou umístěny ohně k ohřívání zmrzlých rukou i těla a stylové kupole, kde si můžete sednout a zahřát se. V budově je také mimo jiné i restaurace a malý kino sál, kde se promítají záběry kanadské přírody z ptačí perspektivy.

Kupole k ohřátí
Ohníčky a super výhledy

Dolů jsme se svezli gondolou. Cesta trvá 8 minut. Ve videu jsou výhledy z gondoly.

Sjezd gondolou

Snow Tubing

Přejeli jsme na horu Mount Norquay, která leží v podstatě naproti hoře Sulphur Mountain.  A vyrazili jsme na snow tubing. Spousta lidí asi nebude vědět, co to je. Tak to si vezmete něco jako velký nafukovací kruh, necháte se i s kruhem vyvézt nahoru. Dotáhnete kruh k dráhám, můžete jet buď sami, nebo v libovolném počtu lidí. Kruhy se dají spojit tak, že každý drží madlo jiného kruhu. Následně se vás obsluha zeptá, zda chcete roztočit, nebo ne, strčí vás na kruhu dolů a fičíte. Vítr ve vlasech, vlasy v ksichtě, sníh v ksichtě, úsměv přes ksicht a adrenalin v krvi. 

Kruh s dráhami

Je to boží! Zamilovali jsme si jízdu hned napoprvé a nakonec jsme zůstali na snow tubingu déle, než jsme plánovali. Sezóna byla již u konce, tak to byl jeden z posledních provozních dní, sníh už byl dost mokrý, takže jsme skončili pěkně nasáklí vodou. Takřka jsme pak ždímali oblečení. (Neboj mami, hned, jak jsme dorazili k autu jsme se převlékli do suchého oblečení.)

Pás, který nás vozil nahoru.

Ale rozhodně to za to stálo, fakt super zážitek a doporučuji. I v Česku najdete pár areálů, kde snow tubing provozují.  

Kruh na Snow Tubing
Výhled z hory Mount Norquay

Radium Hot Springs

Co na Kanadě miluji a v Česku mi moc chybí jsou právě tzv. hot springs, horké prameny plné minerálů. Tam bych klidně byla naložená téměř každý den. Běžně se do vody kromě léta chodí v plavkách a čepici, protože vzduch je chladnější a bazény jsou venku. Horké prameny uvolní svaly, doléčí nemoci, zlepší kvalitu kůže i pleti, … 

Horké prameny v Radium Hot Springs, které už patří do provincie Britské Kolumbie, považuji za jedny z nejlepších a nejhezčích, z těch, co jsme v Kanadě navštívili. Sedíte nebo ležíte v horké vodě a kocháte se krásným výhledem na skály, kde když máte štěstí můžete zahlédnout skákat i horské kozy. Velká výhoda také je, že vstup ať už do horkých pramenů nebo i bazénů je v Kanadě levný a na neomezenou dobu. V Radium Hot Springs stojí vstupné $6,3 na osobu, což je levnější než vstup do většiny plaveckých bazénů v Česku. 

Horské kozy na silnici v Radium Hot Springs

Takže jsme po celém dni už jen dojeli do horkých pramenů, nechali odpočinout svaly, prohřáli tělo a relaxovali. Po koupání jsme vyrazili na večeři do The Old Salzburg Restaurant. Je to rakouská restaurace, sice dražší, ale jídlo i pivo bylo dobré. Respektive rakouské pivo nám chutnalo po několika měsících pití kanadského piva, aneb člověk si zvykne snad na všechno. K jídlu jsme si objednali typický rakouský Schnitzel. 

Přespávali jsme v Sunset Motel, který jsem rezervovala přes www.booking.com. Žádný luxus, místnosti byly chladnější, ale pro přespání na jednu noc zcela dostačující. Pro nás noc ještě nekončila, dovezli jsme si s sebou tzv. sixpacky piv. U nás se většinou kupuje pivo po basách, kde je většinou 20 půllitrových piv. V Kanadě jsou spíše minimalisté, nejčastěji kupují sixpacky, kde je 6 láhví po 0,3l. Noc byla ještě dlouhá, ale některé zážitky zkrátka zůstanou jen v Kanadě a našich vzpomínkách.

Sobota a pokračování výletu příště… 

Chtěla bych vás v této nelehké době podpořit. Určitě i vy máte skvělé vzpomínky. Myslím, že teď je čas doma vytáhnout a prolistovat všechna ta stará alba plná fotek, na která se vám doma práší. Zkrátka si trochu zavzpomínat na staré dobré časy. Ale i plánovat a těšit se také na ty další, nové zážitky.

P.S. Určitě budu ráda, když dáte like nebo mi napíšete zprávu, jak se vám článek líbil,  povzbudíte mě tak v dalším psaní.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.